Dívám se do temnoty, vidím ohně.
To někde v stepi plane požár.
Vidím ohně, vidím plameny ohnišť.
To znamená, že se tady skrývá bestie.
Sledoval jsem jí tolik let, tolik zim.
Našel jsem jí tady v téhle stepi.
Slyším vytí pod sebou, vidím slzy v očích.
To znamená, že bestie pocítila strach.
Dívám se do temnoty, vidím ohně.
To znamená, že se někde tady skrývá bestie.
Ona, jak vím, nespí, až moc silná bolest,
Všechno hoří, všechno kypí, plane oheň.
Dokonce vím, jak to bolí u bestie v hrudi.
Ona jde, ona sípe, je mi znám ten křik.
Kroužím v temnotě, tam, kde je slyšet smích,
to znamená, že bestii je konec.
Nebudu čekat rána, abych nemusel vidět, jak ona,
probuzena ze sna, se stane jinou.
Nebudu čekat rána, abych neztrácel víc sil,
dívej se na hvězdu - teď je tvá.
Jiskry tají v noci, hvězdy osvěcují cestu,
letím a je mi smutno v téhle stepi.
Ona už hluboce spí - až moc sladká bolest,
Nehoří, nehoří, dohořívá oheň.
Když přijde ráno, ona s poslední hvězdou
se vypraví na cestu, poletí hned za mnou.
Když přišlo ráno, zklidnila se noc,
ničím nehrozila, jenom odešla pryč.
Ona ještě hluboce spala, když slabé chvění
problesklo v hrudi, z nebe se vyvalil déšť.
Ona ještě hluboce spala, když ráno přišlo.