Ztracená,
podobná vzpomínkám,
docela malinká
jako půlnoční chvíle.
Ztracená,
z posledních poslední,
bydlím v závěji dní
jako náš loňský výlet.
Ztracená
jako list podzimní,
často tak naivní,
že se už nepoznávám.
Ztracená
v kruhu tvých známostí,
posedlá žádostí,
když jdu spát i když vstávám.
Chci tě mít,
mít tě tak blízko jak dřív.
Nic víc už mít nemusím,
jen blízko, co nejblíž tě mít,
tak toužím být ztracená.
Ztracená
v barevných představách,
jako když přistává
k pondělním ránům víkend.
Ztracená
pátravým pohledům
zvědavých sousedů
jak věta s otazníkem.
Chci tě mít,
mít tě tak blízko jak dřív.
Nic víc už mít nemusím,
jen blízko, co nejblíž tě mít,
a zůstat tam ztracená.
Chci tě mít,
mít tě tak blízko jak dřív.
Nic víc už mít nemusím,
jen blízko, co nejblíž tě mít,
a zůstat toužím ztracená.