Je to pár dnů anebo možná dýl?
Řek' jsi, že láska je jak jitřní hvězdy zář.
Jestli je tak stálá nebo vzdálená,
to už se nikdy nedozvím.
Ó, to jsi řek' a na pivním tácku
maloval jsi moji tvář anebo dráhy hvězd.
Náš známý bar,
když tě budu hledat, prý budeš tam.
Jsi zloděj, co chodí nocí krást.
Jsi zloděj duší,
černou tuší
vzkazů pár.
Ten žár i chuť
tvých úst
chci smýt, lásko.
Jen nevím jak dál žít,
když z duše mám jen cár.
Já jsem malíř temných pláten,
v krabici barev spávám.
Bojím se nočních stínů
a ještě víc těch, co se jich vůbec nebojí.
Láska oslepí a ohluší
tanec našich těl, zářící noční tmou.
Láska je dotek duší,
tys ale ukradl tu mou.
Jsi zloděj, co chodí nocí krást.
Jsi zloděj duší,
černou tuší
vzkazů pár.
Ten žár i chuť
tvých úst
chci smýt,
já tu chuť chci smýt, lásko.
Jen nevím jak dál žít,
když z duše mám jen cár.
Dneska mi hádal z ruky podivín u městských bran.
Měl tichou tvář, jen oči sokolí,
ptal se, proč mám v srdci tolik ran,
co krvácí a bolí.
Jsi zloděj, co chodí nocí krást.
Jsi zloděj duší,
černou tuší
vzkazů pár.
Ten žár i chuť
tvých úst
chci smýt, lásko.
Jen nevím jak dál žít,
když z duše mám jen cár.