Žízeň je písek dun
proudící do oáz.
Žízeň je přání strun
probudit píseň v nás.
Žízeň je touha po štěstí i prosté slůvko pít.
Žízeň je láska tvá a tvoje touha žít.
Sluneční váhy
váží cestu vláhy
shůry k nám.
Průhlednou tříští,
z půdy pramen prýští,
žízeň mám.
Musím pít
jako strom, jako zem, jako lán.
Ústa mít
každý den stále jen dokořán.
Žízeň je horká pláž
a snědé tváře dní.
Žízeň je ermitáž
na letních plátnech zdí.
Žízeň je krásné soužení
pro jednu blízkou tvář.
Veliké toužení
a v očích stálá zář.
Sluneční váhy
váží cestu vláhy
shůry k nám.
Průhlednou tříští,
z půdy pramen prýští,
žízeň mám.
Musím pít
jako strom, jako zem, jako lán.
Ústa mít
každý den stále jen dokořán.
Žízeň je v kráse,
v dálce, která zdá se
blízko být.
Žízeň je v touze,
v tónu, který dlouze
může znít.
Musím pít
jako strom, jako zem, jako lán.
Ústa mít
každý den stále jen dokořán.
Z nebe žár, z květů pel, z mraků déšť, z dlaní cit,
jako strom, jako zem, jako lán musím pít.