Poslouchám poznámky
Od svých přátel, že si najdu jinou,
Že jsem tak zničený
Jaká škoda, že jsem stín
Jsem neznámý,
Že někdy ani neodpoví,
Že nejsem stejný.
A každý si vždy myslí
Že vím více než oni
Omlouvají, že o tom mluví
A hody z toho
Zatímco tady je krev v srdci,
Teplota stoupá
dokud mé šílenství
Půjde s tvou rozumností
Dokud mi chybíš, tak tě cítím, tak tě miluji.
Snažím se ale vyjdu z propasti.
A všechno končí v ničem.
Mé výkřiky se odráží na dně ničeho
Pokud mé tělo odolá pádu, tak na tebe nezapomenu, ženo.
Možná se zeptám na lásku, tolik
Možná kvůli nestřídmosti, zhřešil jsem,
Možná kvůli zvyku, možná kvůli obavám,
Ne protože nevím, jestli to je důvod,
Možná kvůli šílenství, možná kvůli soucitu nebo shovívavosti,
Možná kvůli tomu, že tě miluji
Kvůli tomu, že tě potřebuji
Možná ježto že daleko od tebe je příliš,
Možná protože všechny mé potřeby mám od tebe dokud tě miluji.
Snažím se ale vyjdu z propasti.
A všechno končí v ničem.
Mé výkřiky se odráží na dně ničeho
Pokud mé tělo odolá pádu, tak na tebe nezapomenu, ženo.