Znovu stesk po domově, co
Mě mučí v samotě
Tohle se mi vždy stane
Když nedovedu milovat
Každý den, jenž přijde, tak
Nevím, co se stane
Tvé polibky pořád hoří na mé kůži
Tvá láska je pro mě špatná
Je to můj největší neklid
Pokaždé, když odejdeš
Tak se ptám sám sebe ještě jednou
Jak na tebe zapomenout?
Nežiješ beze mě
Nemiluji tě, to je jako trest,
Co mě zabíjí
Tolik tě chci
Jak na tebe zapomenout?
Cítím se tak ztracen
To je to, že tě potřebuji jako vodu
I když nebudu muset odejít
Začal jsem jako hra
Schovaný před ostatními
Ve tvém světě jsem tajemství,
Jehož potřebuješ skrýt
Co pro sebe uděláme?
Nikdo nemůže si představit, že
By se mi líbilo, když tě mám,
Tak můžeme uniknout