Kam jdeš už mi neříkáš,
když se vidíme, přijde mi těžké se zeptat.
Teď máš nové lidi, co tě znají líp,
co u tebe spí po party.
Teď máš nové lidi, co tě znají líp,
co u tebe spí po party.
Znáš mě jen takového, jaký jsem byl dřív,
červené oči, dlouhé vlasy.
Když se vidíme, je to vždycky jen na hodinu,
v jedenáct už chceš odejít
a dáváš si poslední kolo.
Kam jdeš už mi neříkáš,
když se vidíme, přijde mi těžké se zeptat.
Kam jdeš už mi neříkáš,
přijde mi těžké se zeptat.
Často jsem se ptal, co ti drásá srdce,
tys nechtěla, abych to věděl.
Je to mezi námi vždycky anonymní
a vůbec o tom nemluvíme.
Zapomněla jsi, jaké to dřív bylo?
Červené oči, dlouhé vlasy.
Kam jdeš už mi neříkáš,
když se vidíme, přijde mi těžké se zeptat.
Kam jdeš už mi neříkáš,
když se vidíme, přijde mi těžké se zeptat.
Nikdy jsem ti neodpustil,
že ses prostě přestěhovala,
nikdy jsem na tebe za to nekřičel.
Znáš mě jen takového, jaký jsem byl dřív,
široký úsměv, dlouhé vlasy.
A občas se potkáme mezi lidmi, co oba známe,
ale místo, abychom utekli, se na sebe tajně podíváme,
protože už se nemůžeme seznámit,
protože už se nemůžeme seznámit.
Kam jdeš už mi neříkáš,
když se vidíme, přijde mi těžké se zeptat.
Kam jdeš už mi neříkáš,
kam jdeš už mi neříkáš,
Kam jdeš už mi neříkáš,
když se vidíme, přijde mi těžké se zeptat.
Kam jdeš už mi neříkáš,
přijde mi těžké se zeptat.
Kam jdu už ti neříkám,
určitě by ti přišlo těžké se zeptat.