KYLIE MINOGUE:
Říkají mi Divoká růže,
ale mé jméno bylo Eliza Day.
Nevím, proč mi tak říkají,
neboť mé jméno bylo Eliza Day.
NICK CAVE:
Ode dne, kdy jsem ji poprvé uviděl, jsem věděl, že je ta pravá,
podívala se mi do očí a usmála se,
její rty měly barvu růží,
co rostou u řeky, krvavé a divoké.
KYLIE MINOGUE:
Když zaklepal na dveře a vešel do pokoje,
přestala jsem se třást v jeho jistém objetí.
Byl by můj první milenec a on opatrnou rukou
setřel slzy, co mi tekly po tváři.
Říkají mi Divoká růže,
ale mé jméno bylo Eliza Day.
Nevím, proč mi tak říkají,
neboť mé jméno bylo Eliza Day.
NICK CAVE:
Druhý den jsem jí přinesl květinu.
Byla krásnější než všechny ženy, které jsem kdy viděl.
Řekl jsem: "Víš, kde rostou divoké růže,
tak krásné a rudé a svobodné?"
KYLIE MINOGUE:
Druhý den přišel s jedinou rudou růží,
řekl: "Dáš mi svou lítost a svůj smutek?"
Přikývla jsem a když jsem si lehla na postel,
řekl: "Když ti ukážu růže, půjdeš se mnou?"
Říkají mi Divoká růže,
ale mé jméno bylo Eliza Day.
Nevím, proč mi tak říkají,
neboť mé jméno bylo Eliza Day.
KYLIE MINOGUE:
Třetí den mě vzal k řece.
Ukázal mi růže a políbili jsme se.
A to poslední, co jsem v životě slyšela, bylo nezřetelné slovo,
když si nade mě klekl s kamenem v ruce.
NICK CAVE:
Poslední den jsem ji vzal tam, kde rostou divoké růže
a ona si na břehu lehla, vítr lehký jako zloděj,
A já ji políbil na rozloučenou a řekl: "Všechna krása musí jednou zemřít"
a sehnul jsem se a dal jí růži mezi zuby.
KYLIE MINOGUE:
Říkají mi Divoká růže,
ale mé jméno bylo Eliza Day.
Nevím, proč mi tak říkají,
neboť mé jméno bylo Eliza Day.