Nad vrcholy starých sopek,
skluzavkou z křídel na větrných kobercích,
cestuj, cestuj věčně.
Za oblaky na močálech,
za španělským povětřím v dešti na rovníku
cestuj, cestuj, létej ve výšinách
Nad hlavními městy, fatální myšlenky
pozorují oceán...
Cestuj, cestuj déle než jen nocí a dnem.
Cestuj, v neuvěřitelném prostoru lásky.
Cestuj, cestuj posvátnou vodou indické řeky.
Cestuj a nikdy se nevracej.
Přes Gangu nebo Amazonku,
k černochům, k Sikhům, k asiatům,
cestuj, cestuj po celém tom království.
Přes saharské duny,
z ostrovu Fidji na Fujiyamu,
cestuj, cestuj, nezastavuj se.
Přes ostnatý drát zničená srdce
pozorují oceán.
Cestuj, cestuj déle než jen nocí a dnem.
Cestuj v neuvěřitelném prostoru lásky.
Cestuj, cestuj posvátnou vodou indické řeky.
Cestuj a nikdy se nevracej.
Nad hlavními městy, fatální myšlenky
pozorují oceán.
Cestuj, cestuj déle než jen nocí a dnem.
Cestuj v neuvěřitelném prostoru lásky.
Cestuj, cestuj posvátnou vodou indické řeky.
Cestuj, cestuj.