At už hrajeme s otevřenýma kartama:
Múj loď musí jít
a nechá tě tady.
Pak žije múj krev v tebe dále,
a když je neprodáš, znak na tvém srdce,
co tě zvedne ze Zemně až k obloze.
Sbohem, léto, už jsi pozdě,
protože jsi lhala že budeš moje,
ale nepřijela jsi!
Sbohem, sen, děkují že jsi zmizel!
Už je na čase abych dostal zpátky,
což jsi vzala!
Život v mých žílách se unavil,¨
vím, že bys mě jěstě držela,
ale už mě pust, prosím!
Je to tady, odtáhni ze mě svúj část,
a když je neprodáš, znak na tvém srdce,
co tě zvedne ze Zemně až k obloze.