Neptej se mě, proč
jsem někdy tak nesvůj.
Jsem takový jak ty,
a někdy prostě jiný.
Můj život slyší každým dnem
tolik nových slov.
Chtěl jsem a nemohl.
Časem pak mohl, ale už nechtěl.
Ale jsem volný, neboť žiju.
Ale jsem volný, neboť žiju.
Neboť žiju.
A neptej se mě, kdy
vzejdou květy z našich plánů.
Ani já, ani ty,
snad je najdou naše děti.
Moje dráha života -
ani válka, ani kino.
A nádraží a mosty,
všechno už je dávno známé.