Pod staletými závějemi biblických historek,
vilných pravoslavců a nenasytných katolíků,
opuštěných zákopů a hořících mravenišť.
Věčné jaro na samotce.
Pod potopenými davy, domy, náměstími,
přeplněnými pouštěmi, zle páchnoucími kostely,
ukřižovanými chuji a hladovými vagínami.
Věčné jaro na samotce.
Skrz zrcadlové útočiště, slovníkové zásoby,
rouhačské myšlenky a nevychlastané penízky,
hojně zasviněné hřbitovy a zahrádky.
Věčné jaro na samotce.
Vrabčí,
černočerné,
pronikavé,
dravčí,
zoufalé stádo kvílí ve mně.
Staletí zavějí, lazaretů, pitekantropů, básní,
léků, chleba, her, povinných léčebných podzemních
procedur pro všechny křivé, hrbaté.
Věčné jaro na samotce.
Vrabčí,
černočerné,
pronikavé,
dravčí,
zoufalé stádo kvílí ve mně.