Varhany v Oliwie pozbyly zvuku,
je mlha a ticho a nevidíš břeh
a namísto mozku, jenž vedl by ruku,
jen pistole píší po šedivých zdech -
ve jménu humanity.
Být vděčný té ruce, co zbytky ti hází,
když není co jíst a je vánoční čas,
být němý jak ryba, jež na stole schází,
než na dlažbě pásy ti rozdrtí vaz -
ve jménu humanity.
Ve stáji v seně ti vykážou byt,
to abys denně ses přiblížil Kristu
a přirazí k ceně i slovíčko "lid",
a přirazí k ceně i sádrovou bustu
i slova jež slýcháš i vzduch, který dýcháš,
tvou radost i slzy i hlad.
Od varhan v Oliwie, ticho se dívá,
už pastýři Ježíše přivítali,
koledy hladem ti žaludek zpívá
a v refrénu zahrají samopaly -
ve jménu humanity,
ve jménu humanity,
ve jménu humanity.