Už jde hacienda spát a kraj se stmívá,
píseň na rozloučenou si vítr zpívá,
Vaya con dios můj drahý,
musíme sbohem si dát.
Zvony z kaple začnou znít a v stínu stromů,
nechce milencům se jít tak záhy domů,
Vaya con dios můj drahý,
musíme sbohem si dát.
Už shůry na sta hvězd tou nocí svítí,
snad láska milenců je rozžíhá,
a měsíc halí kraj do bledých sítí,
však proč ve chvíli nejhezčí,
vždy čas tak utíká.
Celá hacienda spí a zvon se ztiší,
jenom milenci však dál tu píseň slyší,
Vaya con dios můj drahý,
musíme sbohem si dát.