Můj svět se skládá z místností
A v každé z nich něco zní
Tam třeba žijou s radostí
V jiné jsou na sebe zlí
Víš, lásko, já se jen dýl rozkoukávám
Mám zatím největší práci i s tím,
Říct něco krásnýho, víš, to se stává
Jen co se víc osmělím
Kam, do kterých z těch dveří jít
Je problém můj největší
Strach, jestli vůbec na to mám
Co já vím, zda potěším
Víš, lásko, já se jen dýl rozkoukávám
Já jsem ti slíbila svý písně dát
Já od těch snů strašně moc očekávám
Já nemám chuť něco lhát
Víš, lásko, já se jen dýl rozkoukávám
Mám zatím největší práci i s tím,
Říct něco krásnýho, víš, to se stává
Jen co se víc osmělím
Víš, lásko, já se jen dýl rozkoukávám
Já jsem ti slíbila svý písně dát
Já od těch snů strašně moc očekávám
Já nemám chuť něco lhát