Vždy, když jsem níže než na podlaze,
A mé oči jsou prázdné průlomy,
Ponořená, sama od sebe kouřím,
Když muži s oranžovými vlasy kralují světu,
Vzpouzí se počasí a zahrávají si s pravdivostí,
Je čas, konečně je čas pro tebe,
Potom přijdeš a rozzáříš světlo nade mnou,
Jsi mé úskalí, mé světlo a můj klid,
Sůl na pleti a tak nesmírná láska,
Má celistvá radost a nejlepší úkryt,
A tak nesmírná láska,
Tyhle boty jsou pro mě příliš těžké,
Chci dýchat pod vodou, tak už nemohu,
Potopím se hluboko a svět je nicotný,
Často o všem pochybuji, a více než o čemkoliv jiném, tak o sobě,
Jako děťátko ve temnotě, tady teď ležím,
A zvolávám, zvolávám na tebe,
Potom přijdeš a rozzáříš světlo nade mnou,
Jsi mé úskalí, mé světlo a můj klid,
Sůl na pleti a tak nesmírná láska,
Má celistvá radost a nejlepší úkryt,
A tak nesmírná láska,
Má děvenko, jak tam postáváš
A jak si zasáhneš kola v horkých dnech,
Tvé zlaté vlasy nespoutaně ve tvé tváři,
Prostě miluji tě kvůli tomu,
Jsi mé úskalí, mé světlo a můj klid,
Sůl na pleti a tak nesmírná láska,
Má celistvá radost a nejlepší úkryt,
A láska tak...
Jsi mé úskalí, mé světlo a můj klid,
Sůl na pleti a tak nesmírná láska,