Napadeným sněhem
osvětlen hořícími hranicemi
a padajícími hvězdami, vědomými si zániku
vystoupil jsem, abych získal
byť malé mrknutí, nebo zamumlání
z jejích milých nebeských retů
Budiž to Slunce pro tvůj Měsíc
budiž to Měsíc pro tvé Slunce
dohromady slíbili jsme si nástup
jež bude těžké překousnout
a jenom kvůli přeřeknutí
jsme se navzájem zatměli
Mlhou a lesy po boku nočních přízraků jsem stanul
na vražedných vršcích volajících po tobě
na bouří rozmetaných plážích (přesně to má znamenat : „Místo odkud se čerstvě vyloděná armáda chystá k útoku)
kde rybář se bojí
věcí, které tvé čarodějnictví nahromaďuje
Tyto tmavá stvoření nosí
její diamantové prsteny
Dívka s perlovým náhrdelníkem
stárne v horečkách
tsunami a myrhy
Porazí tu zatracenou odplatu, nebo se vrníce podrobí ?
Nebo shoří?
Ona osvětluje nebesa
oděna ve stříbře z oceánu
aby se jí zapálily stehna,
mezi která vstoupil Lucifer
a jeho nevěstou
enklávy byly povýšeny na hlavní města
takový ráj
jí mohl zářit zpod sukně
Vyparádil jsem se za soumraku
ornamenty, abych utáhl oprátku
polibku rudého jak krev, chladného jak inferno
Mé tělo září chtíčem
Anemické jako mírová standarta
povstal jsem za svítání, abych tě chytil mým kouzlem
Každým trhnutím se jí nemohu bránit
plodná vymývačka mozků
vášnivá čarodějka , sestra bílých vodopádů
do které jsem nalil své víno i duši
Tak znova
Z mrtvoly černých tisů
jimiž, jako meč rozsekávající Gordický uzel,
prozařoval měsíc
do mě vstoupila
vyhlašujíc rychlé vítězství
nad srdcem, na které už jsem skoro zapoměl
S každým polibkem tato lovkyně zašeptala:
Náhradou za mé sladké obětí
budiž jedna noc extrémního štěstí
ale nemohl jsem ji propustit
když mi její krása ukázala odvrácenou tvář
zotročila sis mou duši Diano
zotročila sis mou duši