Pověz, kdo vymyslel zácpy?
V uličkách se skrývá zima,
a čeká co bude dál.
Jsme spolu v železné krabici
už dlouho bez lásky.
Prostě jako ostatní lidé.
Cítím, jak ti rostou nervy,
Žigulík nečeká a cpe se dopředu
Okénkem fouká studený vítr,
rádio vypadává a ruší píseň.
Navrhuješ, že budeme zase spolu.
Vyděšeně mlčím a mračím se.
Všechno snad mohlo být jiné,
kdyby nebyly ty strašný zácpy.
Někdo měří čas hodinami,
já žiju od zimy do zimy,
víš, my dvě se jmenujeme stejně.
Mě pohání zázraky,
ale ty prý všemu rozumíš:
akorát tři křižovatky.