Z muže, jímž jsem býval, jsou jen kousky
Stéká po mně příliš mnoho hořkých slz
Jsem daleko od domova
A čelím tomu sám až příliš dlouho
Cítím se, jako by mi nikdo neřekl pravdu
O tom, jakým bojem bude dospívání
Ve spletitém stavu mysli,
se ohlížím zpátky, abych našel, kde jsem udělal chybu
Příliš lásky tě zabije,
Když se nedokážeš rozhodnout
Rozpolcen mezi milenkou a láskou, kterou opouštíš
Směřuješ k neštěstí, protože jsi nikdy nečetl znamení
Příliš lásky tě zabije - Pokaždé...
Jsem jen stínem muže, kterým jsem býval
A zdá se, že už pro mě není cesty ven
Přinášel jsem ti slunce
A vše, co teď dělám je, že tě trápím
Jaké by to bylo, kdybys byla na mém místě?
Copak nevidíš, že je nemožné si vybrat?
Ne, nemá to žádný smysl
Jakoukoli cestou se vydám, prohraju
Příliš lásky tě zabije
Je to tak jisté, jako nic jiného
Sebere ti to vnitřní sílu,
Donutí tě to prosit, křičet a plazit se
Budeš bolestí šílet
Jsi obětí svých zločinů
Příliš lásky tě zabije
Pokaždé
Příliš lásky tě zabije
Udělá ti to ze života lež
Ano, příliš lásky tě zabije
A ty nebudeš chápat proč
Dal bys život, zaprodal svou duši
Ale už je to tady zase
Příliš lásky tě zabije
Nakonec
Nakonec...