Odtud začínají vzpomínky
a ty
odcházíš aniž bys to věděla
uniklo ti "ahoj"
které se zdálo skoro jako by si řekla:
"už vím, že bude špatně"
odtud začínají vzpomínky
jsi uvnitř mě a já létám
a ty mě uslyšíš procházet
jestli musíš odejít, jdi
udělej to jak nejrychleji můžeš
ne nechci tě obrátit zpátky
odtud fotografuji vzpomínky
jsi moje první myšlenka
od té chvíle co otevřu oči
v ránech, která se rozzáří
sem a tam mezi kůží a srdcem
až se rozštěpíme uvnitř
až se zapomene znovu vracet
Opravdu na mě vzpomínáš? Nebo proč vzpomínáš?
po pěšinách z kamene jsem běžel
a smál se na tebe
líbal jsem tě a chutnala si po soli
a po krásných věcech, které jsme dělali
každá představa tebe
věčně matná
jako fotografie
odtud začínají vzpomínky
sedím mezi trávou a květinami
a nechám oči vracet se v čase
tak se vrátí tvá slova
"pomůžu ti milovat"
říkala si mi to pomalu
až do toho "ahoj" které udělalo můj osud
ano můj osud
opravdu na mě vzpomínáš jako já vzpomínám na tebe?
je to světlo jednoduchých věcí, které pojmenovává
vzpomínáš, že milovat se
bylo sladké, bylo silné, bylo voňavé
po pěšinách z kamene jsem běžel
a smál se na tebe
Opravdu na mě vzpomínáš? Nebo proč vzpomínáš?
Opravdu na mě vzpomínáš? Nebo proč vzpomínáš?