Náš podzim je nám milejší, než cizí jaro.
A naši mladí jsou silnější, než cizí zeď.
Chtěli nám dát taková jména, abychom byli jako ostatní,
chtěli nás zastavit, ale co nám do nich.
Ty a já la-la-la-la-la-la.
Ty a já la-la-la-la-la-la.
Ty a já la-la-la-la-la-la.
Ty a já, unáší nás oceán,
v něm my můžeme vše.
Říkali nám nečekejte, dávno už jsou všichni zde.
Nač potřebujete lítat, však žijete i tak.
Říkali nám : kolo už nevynaleznete,
ale zašli jsme daleko, jdeme vpřed.
Ty a já la-la-la-la-la-la.
Ty a já la-la-la-la-la-la.
Ty a já la-la-la-la-la-la.
Ty a já, unáší nás oceán,
v něm my můžeme vše.
Ty a já la-la-la-la-la-la.
Ty a já la-la-la-la-la-la.
Ty a já la-la-la-la-la-la.
Ty a já, unáší nás oceán,
v něm my můžeme vše.
A oceán nás unáší,
v něm my můžeme vše.
La-la-la-la-la-la.
La-la-la-la-la-la.
La-la-la-la-la-la.
La-la-la-la-la-la.
La-la-la-la-la-la.
La-la-la-la-la-la.