Prostě mladej machr, co hned bouchne,
byl jsem nervák, co chtěl pustit páru,
snil jsem o věcech významějších
a dosavadní život hodit za hlavu.
Žádný "Ano, pane," žádnej vocásek,
"Nevyčuhuj; přizpůsob se;
hačni si do čekárny, vem si číslo."
Já byl bleskem a poté hromem.
Hrom, hrom.
...
Hrom, okuste ten hrom.
Hrom, pociťte ten hrom.
Děcka se při hodinách hihňala,
zatímco já kul pikle jak zaujmout davy.
"Kdo si myslíš, že seš?"
Sním státi se hudební hvězdou.
Prý: "Seš obyčejnej; bez názoru;
ani za volant tě nepustěj".
A já se teď z pódia směju, zatímco
vy mi tleskáte až z posledních řad.