The Two Trees [Czech translation]

Drahý, pohleď do svého srdce,

roste tam posvátný strom.

Posvátné haluze raší z radosti

a nesou chvějící se květy.

Střídání barev jeho plodů

obdařilo hvězdy radostným svitem

Jistota jeho skrytých kořenů

v tichosti rostla za nocí.

Potřásání jeho listnaté hlavy

dalo vlnám melodii.

A mé rty oddalo hudbě,

a nyní pro tebe šeptají čarovnou píseň.

Tam Láska obíhá v kruhu,

planoucím kruhu našich dní,

krouží a vine se sem a tam

jako nevědomé listoví.

Při vzpomínce na ty chvějící se kadeře

a na let okřídlených opánků

se tvé oči plní něžností;

Drahý, pohleď do svého srdce.

Již neupírej zrak v hořkou číši,

jež démoni ve své lstivé podlosti

před námi pozvednou, když nás míjí,

nebo se dívej jen krátkou chvíli;

protože v ní roste zhoubný obraz,

který skrývá bouřlivá noc,

kořeny napůl skryté ve sněhu,

polámané větve a zčernalé listoví.

Neboť všechno se obrací v prázdnotu

v mdlé číši, kterou svírají démoni,

v čísi vnější malátnosti,

jež vznikla v dávných dobách, když Bůh spal.

Tam skrze zlámané větve

letí havrani s tísnivou představou;

létají, krákají, sem a tam,

kruté pařáty, hladové chřtány,

nebo jen stojí a větří do větru

a potřásají svými otrhanými křídly: běda!

Do tvých něžných očí se vkrádá nevlídný pohled:

nehleď již do té hořké číše!

Drahý, pohlédni do svého vlastního srdce,

tam roste posvátný strom

Posvátné haluze raší z radosti

a nesou chvějící se květy.

Při vzpomínce na ty chvějící se kadeře

a na let okřídlených opánků

se tvé oči plní něžností;

Drahý, pohleď do svého srdce.