The Sound of Silence [Czech translation]

Buď zdráva, temnoto, má stará přítelkyně,

přišel jsem si s tebou opět promluvit.

Neboť vidina tiše plíživá

zasela své sémě, zatímco jsem spal.

A ten obraz se mi vryl do mozku

a přetrvává

ve zvuku ticha.

V neklidných snech jsem kráčel sám

úzkými dlážděnými ulicemi.

Ve světle pouliční lampy

jsem se límcem bránil chladu a vlhku,

když mě do očí bodnul záblesk neonu,

který rozčísnul noc

a dotknul se zvuku ticha.

A v nahém světle jsem uviděl

deset tisíc lidí, možná víc.

Lidi, kteří mluvili, aniž by něco říkali,

a slyšeli, aniž by poslouchali.

Lidi, co psali písně, které hlasy nikdy nezpívají.

A nikdo se neodvážil

narušit zvuk ticha.

"Vy bláhoví," řekl jsem jim, "nevíte,

že ticho roste jako rakovina.

Slyšte má slova, abych vás mohl učit.

Uchopte mé ruce, abych k vám proniknul."

Ale má slova padala jako němé kapky deště

a jejich zvuk zněl ozvěnou ve studnicích ticha.

A lidé se klaněli a modlili

k neonovému bohu, kterého stvořili.

A nápis zablesknul své varování

slovy, jež tvořil.

A ten nápis říkal: "Slova proroků

jsou psána na stěnách podchodů

a v nájemních síních

a šeptána ve zvucích ticha."