Život je jako loď v láhvi
snaží se plout ale nemůže bez větru
den za dnem je to jenom tvrdší
zkus křičet ale nikdo se nestará
Skrze sklo vidíš ty samé tváře
poslouchej jejich hlas ztrácí se jako hukot
když je tvůj život jako loď v láhvi
jsi obklíčena unášena sama
Neopouštěj mě teď
zůstaň ještě den
se mnou
Když jsi smutná
a nikdo to neví
pošlu ti
černé růže
když je tvé srdce
temné a zmrezené
pošlu ti černé růže
V dáli čekáme na toho druhého
pořád kráším po té cestě co nikam nevede
polib za mě sebe v zrcadle
uvaž si černou růži do vlasů
Neztrácej víru
sdílej další noc
se mnou
Refrém
Deset černých růží
Deset černých růží
Život je jako loď v láhvi
snaží se plout ale nemůže bez větru
den za dnem je to jenom tvrdší
zkus křičet ale nikdo se nestará
Refrém