Víš vůbec, jak silně bije na duši nemilosrdný liják?
Tak, jako kdyby odjakživa čekal jen na mne.
A jak bolí celé to ticho zimy našeho okna,
něžně pastelové, jako tvůj oblíbený
Monet.
Taková, jako ty,
bývá jednou za život.
Jak spadlá z nebe.
Taková, jako ty,
jen jednou jedinkrát za život.
Pokání nestačí,
když nejsem s tebou...
Zapomeň na všecko, zdá se, že jsem stejně bez šance.
Nové zazvonění rázem srazí počítadlo vůle na nulu.
A pohled tvůj - ten má větší váhu, než milion slov,
věčně vzdálený, jako tvůj oblíbený Dalí.
Taková, jako ty,
bývá jednou za život.
Jak spadlá z nebe.
Taková, jako ty,
jen jednou jedinkrát za život.
Pokání nestačí,
když nejsem s tebou...