Stůj,
proč tak spěcháš a kam?
Hej, stůj,
proč tě provázet má
jen stín tvůj
svou šedí nevlídnou?
Stůj,
heslo – neztrácet čas –
to já znám,
pak se přehoupne rok,
je ten tam
a oči prohlídnou.
Všechny bitvy vyhrané
platí dneska, zítra ne,
hlavní výhru shrábne ten,
kdo dál smí říkat:
(2×):
„Svou partu přátel ještě naštěstí mám,
spolu krásně je nám, je nám.“
Svou partu přátel, co mě podržet má,
jsem si našla i já, i já.
Stůj,
přestaň koníčka štvát.
Hej, stůj,
má se se stádem pást
i ten tvůj?
Tak ať, jen zahálí.
Kůň
chce si na hříbě hrát
pár chvil,
povel startéra až
mu dá cíl,
zas tryskem vypálí.
Leč i bitvy vyhrané
platí dneska, zítra ne,
hlavní výhru shrábne ten,
kdo dál smí říkat:
(2×):
„Svou partu přátel ještě naštěstí mám,
spolu krásně je nám, je nám.“
Svou partu přátel, co mě podržet má,
jsem si našla i já, i já.
„Svou partu přátel ještě naštěstí mám,
spolu krásně je nám, je nám, krásně je nám.“
Svou partu přátel, co mě podržet má,
jsem si našla i já, i já.
„Svou partu přátel ještě naštěstí mám,
spolu krásně je nám, naštěstí mám,
spolu krásně je nám.“