Tak někdy se mi snívá,
že zas dva cůpky mám
a duha zlatohřívá
mě vede zpátky k nám.
Zas proletím tou brankou,
až k lesu můžu jít,
a kleknu nad studánkou
a ona dá mi pít.
Studánko stříbrná,
ty jsi tam
a kde jsem já?
Kde tě mám,
studánko stříbrná?
Kde jsou dětská přání má?
Tak ptám se v době tání
i ve dnech říjnových,
kdo místo mne se sklání
k té vodě tam, kdo ví?
Kdo nad ní poklekává,
když nemám já tam stát,
a kdo se jí dnes ptává,
má, nemá, má mě rád?
Studánko stříbrná,
ty jsi tam
a kde jsem já?
Kde tě mám,
studánko stříbrná?
Kde jsou dětská přání?
Má studánko stříbrná,
má studánko stříbrná,
kde tě mám,
studánko stříbrná?
Kde tě mám?