Chlad má hlas,
promlouvá ke mně,
(je) mrtvorozený, záměrně,
emituje: 'není třeba držet...' /(slzy?/emoce?/ruku?)
Stařec cítí ten chlad... /(hmatem ruky?)
Ach, milá, (to mi) nedělej, 'že mi bylo řečeno:
"Držte se těch cest." /(osvědčených?/Božích?)
- Setkáme se, já (to) vím.
Zůstaň, má lásko.
- Setkáme se, já (to) vím.
Já vím.
'Kde by měla panovat radost,
tam nebesa zamezují
stínu tvé lásky...'
Hlas znovu utichne.
Hlas znovu utichne.
Stařec cítí ten chlad...
Ach, milá, (to mi) nedělej, 'že mi bylo řečeno:
"Držte se těch cest."
- Setkáme se, já (to) vím.
Zůstaň, má lásko.
- Zdáš se tak zesláblý, buď silný.
Zůstaň, zůstaň!
- Setkáme se, vím (to), já (to) vím.
Já vím, má lásko, já vím.
Pociťuji chlad...
zima klepe na dveře domova.
"Držte se těch cest."
- Setkáme se, já (to) vím.
Zůstaň, má lásko.
- Setkáme se, vím (to).
Tak (se mnou) zůstaň!
Já vím.
Zůstaň, má lásko, zůstaň!
- My se setkáme, já (to) vím, vím.
Já vím.