Stark [Czech translation]

Oceán v tvých očích

Třpytivé slzy, jež spadnou na podlahu před tebou,

Uprav hlavu a podívej se na mě,

Živé jizvy na tvém předloktí,

Všechno je neprůsvitné, a nemůžeš odtud zmizet,

Žár tě dosud pohlcuje,

Slunce pohasne, ale už nevzestoupí,

Tvá duše tady není doma,

R:

A kousnu se do rtu,

A odpřísáhnu sama sobě, že zůstanu ovlivňující,

Společně projdeme tímto údolím,

Znám zápal v tvých žebrech,

Kde je tolik svitu, tam je tolik také stínu,

Ale pravdivost je, že co řekneš, tak to mě usmrtí.

Jenže ještě neustupuj,

Ne, ještě neustupuj,

Prosím, ještě neustupuj,

Jsem ti oddána,

Zachycen v mé myšlenkové neprůsvitnosti,

Sama, sice je mnoho lidí, ale

Nikdo nechápe, co se děje uvnitř tebe,

Už si nepamatuješ, kdy si pocítil živost?

Všechno je neprůsvitné, a nemůžeš odtud zmizet,

Žár tě dosud pohlcuje,

Slunce pohasne, ale už nevzestoupí,

Tvá duše tady není doma,

R:

A kousnu se do rtu,

A odpřísáhnu sama sobě, že zůstanu ovlivňující,

Společně projdeme tímto údolím,

Znám zápal v tvých žebrech,

Kde je tolik svitu, tam je tolik také stínu,

Ale pravdivost je, že co řekneš, tak to mě usmrtí.

Jenže ještě neustupuj,

Ne, ještě neustupuj,

Prosím, ještě neustupuj,

Jsem ti oddána,

A neodvrhuj sám sebe,

Ne, my se nevzdáme,

Prosím, ještě se nevzdávej,

Jsem ti oddaná,

R:

A kousnu se do rtu,

A odpřísáhnu sama sobě, že zůstanu ovlivňující,

Společně projdeme tímto údolím,

Znám zápal v tvých žebrech,

Kde je tolik svitu, tam je tolik také stínu,

Ale pravdivost je, že co řekneš, tak to mě usmrtí.

Jenže ještě neustupuj,

Ne, ještě neustupuj,

Prosím, ještě neustupuj,

Jsem ti oddána,

A neodvrhuj sám sebe,

Ne, my se nevzdáme,

Prosím, ještě se nevzdávej,

Jsem ti oddaná,