Noříme se v hloubkách,
v neutrálních vodách.
Můžeme celé roky
k čertu posílat srážky,
a jestli nás někdo najde
lokátory zavyjí
o naší bědě
Spaste naše duše!
šílíme nedýchaje.
Spaste naše duše,
spěchejte k nám!
Uslyšte nás na pevnině,
náš SOS je tišší a tišší,
a hrůza řeže duše
vedví!
A trhají se aorty,
ale nahoru nesmět!
Tam nalevo po boku,
tam napravo po boku,
tam vpředu po směru,
překáží v kroku
rohatá smrt!
Spaste naše duše!
šílíme nedýchaje.
Spaste naše duše,
spěchejte k nám!
Uslyšte nás na pevnině,
náš SOS je tišší a tišší,
a hrůza řeže duše
vedví!
Ale tady jsme na svobodě,
vždyť tohle je náš svět!
Pomátli jsme se snad,
vyplout do minového pole!?
„No tak, bez breku!
Narážíme do břehu!"
řekl velitel.
Spaste naše duše!
šílíme nedýchaje.
Spaste naše duše,
spěchejte k nám!
Uslyšte nás na pevnině,
náš SOS je tišší a tišší,
a hrůza řeže duše
vedví!
Vyplouváme při svítání,
rozkaz je rozkaz,
hynout snad ve tmě...
to už lepší je za světla,
naše cesta není určená,
nemáme čím... nemáme čím!...
ale pamatujte si nás!
Spaste naše duše!
šílíme nedýchaje.
Spaste naše duše,
spěchejte k nám!
Uslyšte nás na pevnině,
náš SOS je tišší a tišší,
a hrůza řeže duše
vedví!
A tak jsme vypluli na hladinu,
ale není východu!
Plnou parou do přístavu,
napnuté nervy.
Konec všem smutkům,
koncům a začátkům -
letíme ke břehům,
namísto torpéd!
Spaste naše duše!
šílíme nedýchaje.
Spaste naše duše,
spěchejte k nám!
Uslyšte nás na pevnině,
náš SOS je tišší a tišší,
a hrůza řeže duše
vedví!