Jsem unavený z cizích měst,
jsem unavený lámat tenhle led.
Chtěl bych usnout,
ale není čas spát.
A opět je za okny noc,
a opět na mě někde čekají,
a opět jsem připraven jít.
Opět.
Ale věřím, že ty
znovu řekneš těch pár slov,
a pak budu připraven
nechat stopu na tomhle sněhu.
A já vím, že mi
dlouho čekat nezůstalo,
abych znovu uviděl
borovice na mořském dně.
Aleje mlčí,
pod nohama je unavený asfalt,
ale pod střechami město
žije dál,
a nechť osvětlení
svítí jasněji než daleké hvězdy.
Všechno osvětlení zhasne,
ale hvězdy budou svítit.
Ale věřím, že ty
znovu řekneš těch pár slov,
a pak budu připraven
nechat stopu na tomhle sněhu.
A já vím, že mi
dlouho čekat nezůstalo,
abych znovu uviděl
borovice na mořském dně.