Nemluvte o tom, že svazku dvou věrných duší
jsou v cestě překážky! Kdopak by láskou zval
cit jež se změní sám, sotvaže změnu tuší,
a jenž by za zradu sám ihned zrazoval!
Ach, to ne! Láska je maják, jenž hledí z dálky
vždy pevně bouřím vstříc jak neotřesná stráž:
Láska, toť stálice pro všechny bludné bárky,
jejíž vliv nezměříš, ač její výšku znáš.
Láska, to není jen blázen let, i když krásu
růžových rtů a líc podetne kosa dnů:
Láska, ta nemíjí jak míjivý běh Času,
ta všechno přetrvává a jde až do hrobu.
A jestli je to blud, jejž bych sám dosvědčoval,
pak nikdy nepsal jsem a nikdo nemiloval .