Jak se máš?
Zvykla sis taky?
Cítíš se dobře v Istanbulu?
Prý ses vdala, jaké to je?
Našla jsi konečně
Tu svoji slavnou pohodu, o které jsi vždy vyprávěla?
Já se mám dobře
Pořád to samé dokola
Prášky na spaní
A úsměvy plné lží
Mám se dobře
Vždyť mě znáš
Ať udělám nebo řeknu cokoliv
Pořád mám ten pocit, že je pozdě
Kdybych tě mohl naposledy vidět
A ztratit se v tvém obličeji
Kdybych ti mohl naposledy podlehnout
I když to nepochopíš
Kéž bys byla naposledy moje
A já se vedle tebe probudil
Věř mi, nemám žádné novinky
Trochu jsem zestárnul samozřejmě
A zřídly mi vlasy
Odešla jsi v nekončící noci
A zůstaly po tobě jen tři tečky...
Nedávám to najevo, ale jsem zničený