Snad je to cit, co v sobě mám.
Zdál se mi zlý a hrubý víc než ďábel sám.
Teď bezbranný, něžný se zdá.
Proč jsem ti nevěděla dřív, já bláhová!
Pohlédla sem snad náhodou?
Když jsme se dotkli, neodtáhla ruku svou.
Ne, nevěřím, byl by to div!
A stejně dívala se tak jak nikdy dřív.
Mám pocit mírně zvláštní,
jak se to jen dívkám může stát.
Vím, není princ a krásný,
přesto v něm je něco,
co mi vůbec nedá spát.
Kdo by to řek?
No to je fór!
Kdo by to znal?
No to je věc!
A ještě z toho bude něco nakonec.
Zázrak se stal!
Ona a on, no to se ví!
Snad za pár dnů
to něco se tu objeví!
To něco zvláštní oni sami objeví.
To něco mezi nimi všichni objeví.