Nebylo dotyků, jen ústa, která křičí,
lahvičku od injekce někdo odhodil,
[: lehátko z plastiku a ocelových tyčí
a vůně desinfekce - tak ses narodil. :]
Toť tvoje scéna - páchne z koželužen tříslo
a čpí tu jatky, voní benzin motorů,
[: namísto jména dostals' na zápěstí číslo,
namísto matky hudbu z reproduktorů. :]
Toť domov tvůj, tvá vlast a tvoje štěstí,
o čem jsi snil, už zítra nastane,
ty hrdý buď, a číslo na zápěstí
budiž tvůj znak a tvoje pýcha, občane!
Na lůžku úrazovky vymění ti plínky
za hřiště z roztřískaných karoserií,
[: za štěstí z obrazovky televizní skříňky,
za volnost oprýskaných periferií. :]
Hle, vůně domova, šeď betonových bloků
co láska narkotika manifestací,
[: co hudba chrámová zní melodie doků,
co štěstí (láska) panoptika manifestací. :]
Toť domov tvůj, tvá vlast a tvoje štěstí,
o čem jsi snil, už zítra nastane,
ty hrdý buď, a číslo na zápěstí
budiž tvůj znak a tvoje pýcha, občane!
Na nebi, v kalužích je olejová duha,
koryta potoků, v nichž voda neteče,
[: popílek na růžích je černý jako tuha
a není proroků, můj malý člověče. :]
Máš život v malíčku a nestaráš se o věk,
máš úspěch za víru a neznáš dojetí,
[: jen chvíli, človíčku, a bude z tebe člověk
ušitý na míru pro toto století! :]
Toť domov tvůj, tvá vlast a tvoje štěstí,
o čem jsi snil, už zítra nastane,
ty hrdý buď, a číslo na zápěstí
budiž tvůj znak a tvoje pýcha, občane!
budiž tvůj znak a tvoje pýcha, občane!