Nebesa pláčou. Sleduji je.
Chytám jejich slzy do dlaní.
Je tu jen ticho, které končí,
jako kdybychom nikdy neměli šanci si ho poslechnout.
Máš mě snad přesvědčit,
že ze mě nic nezbývá?
[Refrén]
Můžeš si vzít všechno, co mám.
Můžeš rozdrtit každou část mého těla,
jako bych byla ze skla,
jako bych byla z papíru.
Pokračuj a strhni mě.
Já opět vstanu ze země.
Jako mrakodrap!
Jako mrakodrap!
Jakmile kouř ustane, probudím se
a odvážu tě ode mě.
Budeš se cítit lépe,
pokud se budeš dívat, jak krvácím?
Všechna moje okna jsou stále rozbitá,
ale pořád jsem na nohou.
[Refrén]
Jdi, běž, běž, běž!
Já zůstanu tady,
a budu sledovat, jak mizíš. Jó!
Jdi, běž, běž, běž!
Jó, je to dlouhá cesta dolů,
ale já už jsem blízko mraků!
[Refrén]
Jako mrakodrap!
Jako mrakodrap!