Kolektivní vina špiní jak saze,
beru něčí ruku a cítím loket,
hledám očí a cítím pohled,
kde nad hlavami se nachází zadek.
Za rudým svítáním je růžový západ.
Zkovaní jedním řetězem,
zkovaní jedním řetězem,
zkovaní jedním řetězem,
zkovaní jedním.
Tady jsou klouby opotřebované a prostory obrovské,
tady struktury vyškrtli, aby postavili sloupy,
jedna slova pro kuchyně, jiná pro ulice,
tady se zbavují orlů kvůli brojlerovým kuřatům,
a já držím nástup dokonce při líbaní
na
zkovaní jedním řetězem,
zkovaní jedním řetězem,
zkovaní jedním řetězem,
zkovaní jedním řetězem.
Je možné věřit v absenci víry,
je možné dělat absenci práce.
Chudí se modlí, modlí se na
to, že jejich chudoba je garantována.
Tady lze hrát o sobě na trubce,
ale ať hraješ jakkoli, tak hraješ "rozchod!",
a jestli jsou tu ti, co přichází za tebou,
najdou se i ti, co si tě odvedou.
Taky
Zkovaní jedním řetězem,
zkovaní jedním řetězem,
zkovaní jedním řetězem,
zkovaní jedním.
Tady ženy hledají, ale nacházejí jen stáří,
tady za měřítko práce považují únavu,
tady nejsou budižkničemové v kožených křeslech,
tady jsou si první s posledními podobní,
a možná ani miň, než ti poslední, jsou unavení
ti
zkovaní jedním řetězem,
zkovaní jedním řetězem,
zkovaní jedním řetězem,
zkovaní jedním řetězem.
Zkovaní jedním řetězem,
zkovaní jedním řetězem,
zkovaní jedním řetězem,
zkovaní jedním řetězem.
zkovaní...