Stála na břehu, mladá a hezká
Oči se jí rozšířily, tváře se začervenaly
A chtěla se připevnit k té lodi
Do daleké vysněné země
A když procházela loukou
Přišel muž s vlasy vlajícími ve větru
Postavil ji na trávě postel
A požádal o ruku v manželství
Tia, tia, te faderaderej!
A požádal o ruku v manželství
Tia, tia, te faderaderej!
A požádal o ruku v manželství
Tak leželi v tuto noc
Na listech a květech
Pouze měsíc viděl, co se tam stalo
A slyšel jejich slib
A ráno, když svítal den
Od moře přišel vítr, tak chladný
Červenání krásné dívky
Odfoukl
Tia, tia, te faderaderej!
Odfoukl pryč!
Tia, tia, te faderaderej!
Odfoukl pryč!
Když hledala jeho teplo
Postel z květin byla studená a prázdná
A s větrem v plachtách vyplula jeho loď
Do daleké vysněné země
Tia, tia, te faderaderej!
Do daleké vysněné země
Tia, tia, te faderaderej!
Do daleké vysněné země
Tia, tia, te faderaderej!
Do daleké vysněné země
Tia, tia, te faderaderej!
Do daleké vysněné země
A tak řekla, ostřihala si své vílí vlasy
A nalodila se na další loď na moře
Pronásledovala svého námořníka
Do daleké vysněné země