Ještě mi zbývá jen srovnat dluh a jít,
v šatně vzít kabát, vždyť oba chcem' mít klid.
Jen vrchnímu se zdáme trochu nevyrovnaní,
když oběma nám popel padá přímo do dlaní.
Možná jsme k smíchu těm dvěma vedle nás
v tom prázdném tichu, jenom stěží tlumím hlas
a ty jen kroutíš hlavou, kterou skrýváš do dlaní.
Těm dvěma za školou jsme k zasmání.
Musím jít,
stejně musíš jít i ty.
Kde mám vzít
prázdné bílé sešity,
kde mám vzít
jeden bílý nepopsaný čistý list?
Kolem nás
voní káva a v ní rum,
tady čas
není důvod k malérům.
Prosím vás,
pane vrchní, musím jít, zaplatím.
Jsme nad propastí a oba chceme pád.
Jen rány bez náplastí chceme rozdávat.
Jen já tu jsem a má je pravda, můj je celý svět.
Chci vědět, kdo nás naučil tu snůšku prázdných vět.
Co dřív se zdálo tak jasné jako den,
leží nám přes cestu jak vyvrácený kmen.
Jsme žárliví a podráždění, umíme i lhát.
Zřejmě tedy není, o co stát.
Musím jít,
stejně musíš jít i ty.
Kde mám vzít
prázdné bílé sešity,
kde mám vzít
jeden bílý nepopsaný čistý list?
Kolem nás
voní káva a v ní rum,
tady čas
není důvod k malérům.
Prosím vás,
pane vrchní, musím jít, zaplatím.
Musím jít,
stejně musíš jít i ty.
Kde mám vzít
prázdné bílé sešity?
Prosím vás,
pane vrchní, musím jít, zaplatím.
Prosím vás,
pane vrchní, musím jít, zaplatím.