Jak je krásný podzim v Paříži
Prší různobarevné listy
A slunce hibernuje jako medvěd
Já jsem sama a mám sklíčené srdce
Slyším ostatní, jak se venku smějí
A před mýma unavenýma očima závodí
A takhle vypadá ten nedostatek tebe
Hloupě se potulovat kolem s povislýma rukama
Mít na sobě tři svetry, ale pod nimi se chvět
A sledovat, jak plyne čas
Prosím tě
Vrať se na zimu, zatímco noc pohltí den
Prosím tě, na zimu
Oh, musíš vědět
Nebudu ti lhát, deprimuje mě to, tohle chladno bez lásky
Pokud bude potřeba, budu čekat navždycky
Půjdeme spát bez přemýšlení, tak trochu kdy se nám zachce
A naše těla smíchají svoji osamělost
Po našich kůžích necháme běhat naše prsty
Tahle hra nakreslí do prostěradel nevěry ve zvyky
Ale teď cítím moc velkou bolest v dutině břicha
Chovám zášť a moje slzy přetékají
Země mi připadá všední a prázdnější než úplněk v neděli
Prosím tě
Vrať se na zimu, zatímco noc pohltí den
Prosím tě, na zimu
Oh, musíš vědět
Nebudu ti lhát, deprimuje mě to, tohle chladno bez lásky
Pokud bude potřeba, budu čekat navždycky
Prosím tě
Vrať se na zimu, zatímco noc pohltí den
Prosím tě, na zimu
Oh, musíš vědět
Nebudu ti lhát, deprimuje mě to, tohle chladno bez lásky
Budu čekat, jako vždycky