Zůstala paměť, paměť,
která nemá konce.
Zůstaly slzy, u nichž
už nevím, proč přišly.
Já jsem jen lásku hledala - byla blízko,
nepoznala jsem ji, jak jsem byla slepá.
Ach, kéž bych začala vše znovu.
Pověz mi, mami, co jsem měla udělat?
Pověz mi, mami, proč já jsem vinna?
Milovala jsem, mami, ale odpustit neumím,
no odpověz, vždyť jsi sama kdysi milovala.
Zůstala hrdost, hrdost,
z které se zblázním,
zůstaly jen křivdy,
o kterých jsem už nemluvila,
ve svých snech jsem létala, jako ve snu jsem žila,
a teď nastal čas a ze snu jsem procitla,
ale ne ze spánku, ale z noční můry.
Pověz mi, mami, co jsem měla udělat?
Pověz mi, mami, proč já jsem vinna?
Milovala jsem, mami, ale odpustit neumím,
no odpověz, vždyť jsi sama kdysi milovala.
Pověz mi, mami, co jsem měla udělat?
Pověz mi, mami, proč já jsem vinna?
Milovala jsem, mami, ale odpustit neumím,
no odpověz, vždyť jsi sama kdysi milovala.
Zůstala paměť, paměť,
která nemá konce.