Prostři stůl, lásko, já se domů vracím
bílej ubrus a na něm modrej steh
otvírej skříňku s malým strojkem hracím
ať neslyšíš můj unavenej vzdech
Lásko má, už za oknem tě tuším
jako dřív vykládáš si pasiáns
Bože můj, ach, odpusť našim duším
pikovou dámou dneska budu já
Dlouho po cestě prašný
řemeny brašny
řezaly jak štěrk
vichry, mrazy, deště, vedra
a bolavý bedra
každej pes si na mě štěk
Prostři stůl, nakroj chleba rukou jistou
darem nesu ti pár vloček v kadeřích
kde jsi ty, tam dneska moje sny jsou
lásko má, už stojím ve dveřích
Dlouho po cestě prašný...
Dlouho po cestě prašný...
Lásko má, už sedím za tvým stolem
lampa kreslí stíny našich siluet
pryč je strach se svou samotou a bolem
v kapse mám místo nože sílu let