Potkal jsem tě zase po letech,
byla jsi krásnější, než jsem si tě pamatoval.
Povídali jsme si o dětech,
trochu jsem přeháněl, trochu se naparoval.
Chtěla jsi týpka z lepší rodiny
a celý večery tvrdila mi kdesi cosi.
Slyšela tikat sluneční hodiny
a měla dokonalej přehled vo tom co se nosí.
Já nezapomínám,
deset let - jak půlhodina.
Mám chuť řvát jak na lesy,
že mám pro tebe postel s nebesy.
Mám chuť řvát jak na lesy,
že mám pro tebe postel s nebesy pořád schovanou.
Během zlomku vteřiny,
celej svět byl naruby a mě
hlavou proletěly peřiny
a já v tu chvíli ztratil budoucnost i paměť.
Stejně mi to hlava nebere,
není mi jasný, kam jsem tenkrát srdce dal.
Stejská se mi po těch večerech, nocích a ránech, kdy jsem tě pomiloval.
Já nezapomínám,
deset let - jak půlhodina.
Mám chuť řvát jak na lesy,
že mám pro tebe postel s nebesy.
Mám chuť řvát jak na lesy,
že mám pro tebe postel s nebesy pořád schovanou.
Někdy se to prostě povede,
stačí vteřina a je jasný co bude dál.
Zabiješ mě jedním pohledem
a já nikdy nezapomínám.
Někdy se to prostě povede,
stačí vteřina a je jasný co bude dál.
Zabiješ mě jedním pohledem
a já nikdy nezapomínám.
Deset let - jak půlhodina.
Někdy se to prostě povede,
stačí vteřina a je jasný co bude dál.
Zabiješ mě jedním pohledem
a já nikdy nezapomínám.
Někdy se to prostě povede,
stačí vteřina a je jasný co bude dál.
Zabiješ mě jedním pohledem
a já nikdy nezapomínám.
Potkal jsem tě zase po letech,
byla jsi krásnější než jsem si tě pamatoval.
Povídali jsme si o dětech,
trochu jsem přeháněl, trochu se naparoval.