Býval čas, kdy zprávy šly jen tempem velbloudů
z hloubky roklí k štítům hor spoustu dlouhých dnů,
proto vládla tíseň, kdo zemřel, kdo je zdráv,
svět se chvěl,
vyhlížel
posly dobrých zpráv.
Žádné zvěsti v rádiu, co dal a vzal si den,
místo drátů podle cest šli písničkáři jen.
Bylo tenkrát písní snad víc než stébel trav,
v řádce z nich
byl i smích
poslů dobrých zpráv.
Těch zpráv, že láska dál tu panuje vítězná,
že vojsko lidských přání vztyčenou vlajku má.
Ta zpráva písní šířená byla významná,
tak nádherná, tak očekávaná.
Písničkáře toulavé už dávno odvál čas,
místo nich zní dálnopis a odvíjí se pás.
Já však stejně žádám po nejčestnější zpráv
s písní jít
a věčně být
poslem dobrých zpráv.
Těch zpráv, že láska dál tu panuje vítězná,
že vojsko lidských přání vztyčenou vlajku má.
Ta zpráva písní šířená je tak významná,
tak nádherná, tak očekávaná.
Teď láska vládne nám a panuje vítězná,
tu zprávu já chci šířit, o ní je píseň má.
Byť dlouhá léta zpívaná, je tak významná,
je zprávou zpráv, ať s námi zůstává.