Čtení knih je užitečná věc,
ale nebezpečná, jak dynamit,
nepamatuji si, kolik mi bylo let,
když jsem si to vzal na vědomí,
dneska mě nudí se dívat na film,
film už byl včera.
A jak každý den čeká na noc,
já čekám na slova: "Je na čase!"
Je na čase otevřít dveře,
je na čase rozsvítit,
je na čase jít pryč,
je na čase!
Nevím, jak bych žil,
jestli bych žil sám,
podzim je jen krásnou klecí,
ale v ní už jsem, přijde mi, byl,
a prožil jsem si tam svých čtyřicet dní,
a dnešek už není včerejšek,
odcházím a nechávám lístek
s jediným slovem: "Je na čase!"
Je na čase otevřít dveře,
je na čase rozsvítit,
je na čase jít pryč,
je na čase!