Zaslechla jsem zrána z luk a strání
pampeliščí píseň odkvétání
vzdálenou,
doprovázenou
tichou ozvěnou:
„Potkáme se na jaře.“
Pro malíře je to zpráva krutá,
z barev nejhezčí je přece žlutá.
Pátrají
všude po kraji,
marně žádají
o pomoc i hvězdáře.
Jako poselství vánku a léta
stříbrné pápěří létá.
Náhle má paleta o barvu míň.
Hraju jedním prstem bez přestání
pampeliščí píseň odkvétání.
Snad se ji
jednou naučím,
i když za její
přesné znění neručím.
Pro malíře je to zpráva krutá,
z barev nejhezčí je přece žlutá.
Pátrají
všude po kraji,
marně žádají
o pomoc i hvězdáře.
Jako poselství vánku a léta
stříbrné pápěří létá.
Náhle má paleta o barvu míň.
Hraju jedním prstem bez přestání
pampeliščí píseň odkvétání.
Snad se ji
jednou naučím,
i když za její
přesné znění neručím.