Píseň předků [I Am Moana] lyrics

Znám jednu ostrovní dívku,

co vždycky má hlavu svou.

Miluje moře a své lidi

a lidé vždy za ní jdou.

Někdy se svět zdá být krutý

a jizvu ti umí vrýt.

Však jizva se zhojí a poví

kým máš být.

Lidé, co potkáš tě změní.

Směr ti dá to, kam se díváš.

A nic nikdy neumlčí

ten hlas, který v tobě zpívá.

A když ten hlas šeptat začne,

Vaiana, to je tvůj štít.

Vaiana, přece sama víš, kým máš být.

Kým mám být?

Vím, že ráda mám svůj ostrov

a své moře ráda mám.

Co vábí.

Můj otec veliký je náčelník,

a z mořeplavců jsme zrozeni,

co celý svět přepluli k nám.

A já vím,

že jsem ta, co došla ještě dál.

Zdolám cestu dlouhou,

jsem to, co umím a co znám,

dál mě vábí.

Temný hlas je můj sám, já ho znám,

nejde zvenčí

ten hloubce zní stále,

v srdci mém zpívá.

Srdce mé nese dál i tvou tvář,

připomíná, přes každý šrám

já cestu znám!

Já jsem Vaiana!