Ej, přede mnou hory modravé,
hledám Boha tak vysoko,
jen k zemi nepoklesnout,
jen nespustit z očí.
Za sebou cestu prošlapanou.
a před sebou hory modravé.
Chce se mi napít se do sytosti,
Ponechat si vše, co dnes vidím.
Dej mi
dotknout se nohou tvých.
Dej mi také
duši si ochladit v tom sněhu šedavém.
Cítit dech nekonečna,
zaplétat do vlasů den překrásný,
zastav mne, jak to já sám už nezmůžu,
zastav, neboť už bude pozdě.
Ej, přede mnou hory modravé,
a, dolů níž to není už posvěcené.
Jestli k tobě nedojdu, milovaná,
mohu tady už rovnou zůstat navždy.