Jsem zpátky z cest,
cítím se tak dobře.
V celém domě vládne ticho
jako by ztratil duši.
Když tu stojím uprostřed pokoje
mezi obrazy z našeho života,
je to jako bychom neexistovali,
jako ztracený čas.
Tak se dívám, co jsi napsal,
máš svobodnou duši,
chceš žít dál.
To slovo je sbohem.
Popisuješ mě jako anděla,
to je otřepaná fráze.
Z našeho života se staly obrazy,
zasklené a zarámované.
Vždycky jsme byli přátelé,
byl jsi mou spřízněnou duší.
Dokážeš si představit, co cítím.
To slovo je sbohem.
To slovo je sbohem.
To slovo je sbohem.
To slovo je sbohem.
To slovo je sbohem.
To slovo je sbohem.